Mahátma Gándhí

Mahátma Gándhí, celým jménem Móhandás Karamčand Gándhí (v dévanágarí मोहनदास करमचन्द गांधी; 2. října 1869, Pórbandar, Kathiawar Agency, Britská Indie – 30. ledna 1948, Nové Dillí, Indie), byl jeden z největších politických a duchovních vůdců Indie a indického hnutí za nezávislost. Prosazoval filosofii aktivního, ale nenásilného odporu ''satjágraha'' (v sanskrtu ''setrvání v pravdě'' či ''uchopení pravdy''), založeného na jogínském principu ''ahimsá'' (nenásilnost), který nakonec dovedl Indii k vyhlášení nezávislosti 15. srpna 1947. Gándhí je znám ve světě pod přízviskem ''mahátma'' (महात्मा), „Velký duch“, které mu dal indický básník Rabíndranáth Thákur a v Indii také pod přízviskem ''bápú'', „otec“. V Indii se neformálně nazývá „Otec národa“ a 2. říjen, den jeho narozenin, je každoročně vzpomínán jako ''Gándhí džajanti'' (Oslava Gándhího). 15. května 2007 přijala Organizace spojených národů rezoluci, která prohlašuje 2. říjen za „Mezinárodní den nenásilí“. Získáno z Wikipedie