Pierre Jean Jouve (11. října1887Arras – 8. ledna1976Paříž) byl francouzský básník, prozaik a kritik. Jeho dílo bylo neodvislé od dobových literárních proudů zhruba od roku 1925. Tento rok, kdy se oženil s vlastní psychoanalytičkou, znamenal radikální zlom v jeho životě i tvorbě. Jouve akceptoval psychoanalýzu jako pracovní metodu literární inspirace. Vědomou i podvědomou introspekcí dosahoval až mystického zření. Pro český kontext je důležité jeho důvěrné přátelství s podobně naladěným českým malířem Josefem Šímou, který ilustroval 6 jeho francouzských děl. V českých zemích je však Jouve znám poměrně málo. Z mnoha jeho knih jen dvě byly přeloženy do češtiny, a to na přelomu 20. a 30. let. O převody jednotlivostí z jeho komplikované poezie se pokoušeli i velcí čeští básníci, František Hrubín či Vladimír Holan.
''Toť krásné! Stěna smutná ilustrace''
''Zpívá smrt leč ne teplé pohlaví večera''
''Chví se to odcházejíc nekonečně''
''Až v rovnovážné místo kde jsem si vždycky přál žít''
''Tam zeď a hořká hranice''
''A vůně slz a hnojiště''
''A tklivé dítě zachvívá se ještě jednou''
''Vědouc že to co bylo v břiše sladkého teď tvrdé jest''
'''Úryvek z básně "Gravida" ze sbírky ''Sueur de sang'' (Krvavý pot), vydané roku 1933, v překladu Vladimíra Holana z roku 1937'''