Labyrint

náhled|[[Starověký Řím|Římská mozaika zobrazující Thésea a Mínótaura. Raetie, Švýcarsko]] náhled|Labyrint na podlaze v katedrále ve francouzském Chartres náhled|Bartolomeo Veneto, ''Portrét mladého muže'' s labyrintem na srdci, okolo 1510, olej na dřevě náhled|thumbtime=84|Adventní labyrint v krétském stylu vyrobený z 2500 čajových svíček v Centru pro křesťanskou meditaci a spirituality diecéze Limburg v Kostele svatého Kříže ve [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem-Bornheimu]]

Labyrint (řecky λαβύρινθος ''labyrinthos'') je rozlehlá složitá struktura vytvořená tak, aby bylo těžké z ní najít cestu ven. Někdy se rozlišuje bludiště, které má větvící se cesty s možnosti volby více možných tras, zatímco labyrint obsahuje do svého středu pouze jedinou cestu.

Labyrinty mohou být realizovány jak fyzicky, například z živých plotů v zámecké zahradě, tak i symbolicky. Symbolicky jsou zastoupeny v umění nebo jako vzory na keramice, na stěnách jeskyní, atd. Reprezentace jsou po celém světě podobné a jsou obecně malovány na zem tak, aby lidé mohli chodit od vstupního bodu do středu a zpět. Labyrinty se používají pro skupinové rituály a meditace.

Mínóův labyrint ve staré řecké mytologii navrhl a postavil legendární řemeslník Daidalos pro krétského krále Mínóa v paláci Knóssos. Úkolem bylo zadržet strašného Mínótaura – tvora, který byl z poloviny člověkem a napůl býkem. Mínotaura nakonec zabil statečný aténský hrdina Théseus. Daidalos postavil Labyrint tak šikovně a chytře, že on sám dokázal po dokončení stavby jen stěží uniknout, Théseovi však pomohla Ariadna (dcera krále Mínóa) a její osudové klubko nití, které mu pomohlo najít cestu zpět. Získáno z Wikipedie